krásný den

               lidem všem

koho neuzdraví léky,

                   toho uzdraví příroda

Co všechno umí rajčata?


Rajče – malý kulatý zázrak. Stačí jen pohlédnout na výčet jeho zásluh o naše zdraví a je jasné, že rajské jablko je obdivu a především časté konzumace hodná plodina.
Nenápadné rajče je hotovou studnicí prospěšných látek. Obsahuje vitamin C a E, provitamin A, vitaminy skupiny B, draslík a železo, v menším množství také vápník a fosfor, je zdrojem vlákniny, nechybí ani důležité antioxidanty, které tělo chrání před škodlivými volnými radikály. Pojídání rajčat podporuje krvetvorbu, prospívá pokožce, vlasům i nehtům, posiluje buněčnou strukturu a imunitu, prospěšné jsou i antibakteriální účinky. Rajče je zkrátka jednou z nejzdravějších zelenin, kterou si navíc můžeme sami vypěstovat!
Obzvláště často by po něm měli sáhnout především muži po padesátce, kteří už znají, nebo záhy poznají, strasti života se zvětšenou prostatou, především časté močení. Ano, „zázračné“ rajče opravdu pomáhá i v tomto případě – zásluhou vysokého obsahu karotenu, přesněji karotenoidu lykopenu, což je účinný antioxidant, který pomáhá chránit buňky těla, přispívá k ochraně cév před zužováním a tvrdnutím. Odborníci si jej považují především pro jeho blahodárné účinky na prostatu.... Jenže pokud by pánové chtěli dostat do organizmu 6 mg lykopenu denně, což je množství, které pomáhá udržet prostatu zdravou, museli by zkonzumovat až 12 středních rajčat. A to je vskutku věc jen stěží realizovatelná.

Filosofie zdraví

Desatero rad při potížích se spánkem

1. Nepijte kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje od pozdního odpoledne (nejlépe 4 - 6 hodin před ulehnutím) a omezte je i přes den.
2. Vynechte večer těžká jídla, poslední jídlo zařaďte 3 - 4 hodiny před ulehnutím.
3. Po večeři neřešte důležité věci, které by vás mohly rozrušit. Snažte se relaxovat příjemnou činností.
4. Lehká procházka po večeři pomůže, naopak cvičení 3 - 4 hodiny před ulehnutím může spánek narušit. Přesuňte tyto aktivity před večeři.
5. Nepijte večer alkohol, zhoršuje kvalitu spánku.
6. Nekuřte, zvláště ne před usnutím a v době nočních probuzení. Nikotin povzbuzuje.

7. Postel i ložnici užívejte pouze ke spánku a sexuálnímu životu. Odstraňte z ložnice televizi, v posteli nejezte, nečtěte si ani neodpočívejte.
8. Uléhejte a vstávejte každý den (i o víkendu) ve stejnou dobu.
9. Omezte pobyt v posteli na nezbytně nutnou dobu. V posteli se zbytečně nepřevalujte, nemá sloužit k přemýšlení.
10. Ložnice by měla být tichá a zatemněná, pro spánek zajistěte také vhodnou teplotu, nejlépe 18 - 20 stupňů Celsia  

         Rizika spojená s cholesterolem jsou dvojnásobná

 

Čerstvě publikovaná studie1 v American Journal of Medicine poukázala na výrazné podcenění rizika vysoké hladiny „špatného“ LDL cholesterolu, jednoho z nejdůležitějších faktorů vzniku aterosklerózy. Hladina LDL cholesterolu je v naprosté většině studií stanovena jednorázově a většina doporučení je založena právě na takto zjištěných hodnotách. Hladina LDL cholesterolu se ale může výrazně měnit a s věkem má tendenci stoupat. Zmíněná studie se zabývala tím, zda riziko stanovené z jednorázových měření odpovídá riziku, kterému jsme skutečně vystaveni během několika desítek let našeho života.

„Potvrzení nálezů z této studie sledující populaci porovnatelnou s naší znamená, že je mezi námi mnohem více ohrožených osob než jsme předpokládali,“ říká MUDr. Jan Piťha, CSc. z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy pražského IKEMu. Varující data byla zpracována výzkumníky z Bostonské univerzity. Ti je vypočítali na základě analýzy 30, 40 a 50tiletých účastníků známé Framinghamské studie (Framigham Heart Study). Do té bylo zařazeno přibližně pět tisíc mužů a žen, kteří byli sledováni v průběhu 30 let. Bylo zjištěno, že v průběhu této doby se u 4 z 10 osob, které měly hladinu LDL cholesterolu při prvním měření v normě, objevila vysoká hladina LDL cholesterolu a u 6 z 10 hladina hraniční. Závěr této studie byl, že většina osob s původně normální krevní hladinou LDL cholesterolu je v budoucnosti vystavena jeho hraniční či zvýšené koncentraci.

Takový počet rizikových jedinců nelze samozřejmě zvládnout v ambulancích lékařů neustálým měřením hladiny cholesterolu a podáváním léků na její snižování. „Vzhledem k ohromnému počtu takto rizikových osob je nejúčinnějším prostředkem změna stravovacích návyků v celé populaci
a propagace zdravého životního stylu. Životním stylem zaměřeným na nekouření, udržení ideální váhy, dostatečnou pohybovou aktivitu a vhodné složení diety lze řadu rizik zmírnit či zcela odstranit, především
začne-li se s těmito návyky v mladém věku. Jedním z výrazně účinných svépomocných prostředků pro nás všechny je i omezení potravin s vysokým obsahem nasycených (zejména živočišných) tuků, jako je například máslo, tavené sýry a jejich nahrazení potravinami obsahující oleje a tuky nenasycené (zejména rostlinné). I když nám tedy lékař při běžné kontrole naměří uspokojivé hodnoty LDL cholesterolu, nemáme zdaleka vyhráno a neměli bychom z ordinace odkráčet k nejbližšímu stánku s uzeninami. I tak jsme totiž při našem současném životním stylu vystaveni s velkou pravděpodobností riziku zvýšeného škodlivého cholesterolu v krvi v budoucnosti.

Glykemický index potravin

Ještě v době nedávno minulé jsme slýchali ze všech stran doporučení zvýšit spotřebu komplexních sacharidů, konkrétně tedy těstovin, rýže, brambor, pečiva a dalších obilovin. Tato snaha vycházela z logického předpokladu, že pokud chceme snížit spotřebu tuků, musíme je nahradit něčím jiným a sacharidy se zdály být tím nejvhodnějším zástupcem.

Postupně ovšem klinická praxe začala odhalovat nové skutečnosti. Bylo zjištěno, že některé sacharidy zvyšují hladinu krevního cukru více, jiné méně. Čím více po jídle stoupne glykemie, tím více se musí vyplavit inzulínu (hormonu, který produkuje slinivka břišní). Čím více inzulínu, tím větší je tendence k ukládání tuku v organismu. Lze tedy říci, že pokud budou dva lidé držet dietu o stejné energetické hodnotě, zhubne více ten, který bude jíst potraviny s převážně nižším glykemickým indexem.

Člověk, který ve velké míře konzumuje potraviny s vysokým glykemickým indexem (bílé rohlíky, bagety, hamburgery, pizza, koblihy, ...) má častěji hlad a hlad se snaží utišit opět např. samotným pečivem (veden domněním, že samotný rohlík má přeci málo tuku) a tím se dostává do začarovaného kruhu.

Kdo by měl hlídat výšku glykemického indexu nejvíce?

Konzumace potravin s nízkým GI je výhodná pro všechny zdravé lidi jako prevence civilizačních chorob.
Nejvíce ostražití by měli být obézní, diabetici a lidé, u nichž se vyskytují srdečně cévní choroby v rodinách. Jde totiž o to, že chronicky zvýšená hladina inzulínu v krvi (hyperinzulinémie) je samostatným rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních nemocí.

Jak se zjišťuje hodnota glykemického indexu?

Vychází se z hodnoty glykemického indexu glukózy, která má hodnotu 100. Index udává schopnost sacharidové potraviny zvýšit hladinu krevního cukru.
Hodnoty se zjišťují experimentálně a zdaleka nejsou k dispozici pro všechny potraviny (množství informací se ale stále rozšiřuje). Čím více se hodnota blíží stovce, tím je pro obézní a diabetiky zákeřnější. Některé potraviny mohou hodnotu 100 i převyšovat.

Tabulka glykemických indexů (GI) potravin

Referenční hodnotou je glukóza, její GI = 100

 


 

Pivo 110
Glukóza 100
Rýžová mouka 95
Brambory pečené v troubě 95
Smažené hranolky 95
Burizony 95
Bramborová kaše 90
Předvařená rýže 90
Med 90
Vařená mrkev 85
Corn flakes

8

Popcorn (bez cukru)  

 

Mouka pšeničná 85
Bageta 85
Chipsy 80
Tykev 75
Meloun vodní 75
Sladké (snídaňové) obilniny 70
Čokoládová tyčinka (typ Mars) 70
Cukr (sacharóza) 70
Brukev 70
Maizena 70
Kukuřice 70
Předvařená neslepitelná rýže 70
Coca cola 70
Nudle, ravioly 70
Celozrnný chléb 65
Brambory vařené ve slupce 65
Krupice (mletá) 65
Klasická zavařenina 65
Medový meloun 65
Banán 65
Pomerančový džus průmyslový 65
Hrozinky 65
Bílá dlouhá rýže 60
Slané sušenky 55
Máslové sušenky 55
Normálně vařené bílé těstoviny 55
Mouka z pohanky 50
Palačinka pohanková 50
Sladké brambory 50
Kiwi 50
Rýže basmati

 

Rýže tmavá natural (hnědá) 50
Sorbet 50
Chléb otrubový 45
Celý bulgur (vařený) 45
Špagety vařené al dente 45
Chléb černý německý 40
Čerstvý hrášek 40
Hroznové víno 40
Šťáva z čerstvého pomeranče 40
Přírodní jablečná šťáva 40
Chléb žitný celozrnný 40
Těstoviny celozrnné 40
Fazole červené 40
Indická kukuřice 35
Planá (indiánská) rýže 35
Merlík chilský (amarant) 35
Kukuřice indiánská původní 35
Qinoa (vařená) 35
Hrách sušený (vařený) 35
Mrkev syrová 35
Jogurt 35
Jogurt light 35
Pomeranč 35
Hruška,fík 35
Meruňky sušené 35
Mléko (polotučné) 30
Broskev 30
Jablko 30
Fazole bílé 30
Fazole zelené 30
Čočka hnědá 30
Cizrna (vařená) 30
Marmeláda ovocná bez cukru 30
Čokoláda hořká 70 % kakaa 22
Čočka zelená 22
Loupaný hrách 22
Třešně 22
Švestka, grapefruit 22
Fruktóza 20
Sója (vařená) 20
Burské oříšky

 

Meruňky čerstvé 20
Ořechy vlašské 15
Cibule 10
Česnek 10
Zelenina kořenová, saláty, houby, rajčata, lilky, paprika, zelí, brokolice apod